Šestidílný seriál ze světa Star Wars se dá shrnout pod tři N: Nepřekvapí, Neoslní, Nezklame.
Seriál nepřináší nic nového, zapadá do dějové mezery a tak nějak v této vymezené mezeře živoří. Fanoušky serie ale rozhodně nezklame. Je to svět Star Wars takový, jaký čekáte. Mohl to být dobrý hodinový filmeček. Víc než 3 z 5 bych ale nedával (IMDB 6z10).
Těším se až se dostanu k seriálu Andor.
Děj není nikterak závratný, ani propracovaný. Vývoj postav je jednoduchý plochý a předvídatelný. Přesto to všechno do sebe dobře zapadá a výsledkem je působivý koncept dobře zapadající do kyber-punkového šuplíku. Animace je sice místy příliš rychlá a brutální, ale vlastně dobře navozuje onu mlhu oddělující brutální seriálovou realitu od příběhové linky.
Jsem přesvědčen, že tento seriál se rozhodně zařadí mezi kyberpunkové anime legendy. Moje hodnocení na ČSFD 4/5 a na IMDB 8/10.
Trochu mě zaráží, že jen pár lidí se pustilo do srovnání s jinou kyberpunkovou anime legendou Ghost in the Shell. Přesněji řečeno s některou ze seriálových mutací Stand Alone Complex nebo Stand Alone Complex 2nd GIG. Možná je to nesrovnatelné, ale rozhodně to patří do stejného bazénku. Osobně hodnotím Stand Alone Complex stále výš, hlavně díky propracovanému vývoji děje a skvělé myšlence.
Ghost in the Shell - Stand Alone Complex (ČSFD 5/5, IMDB 10/10)
Ghost in the Shell: S.A.C. 2nd GIG - Individual Eleven (ČSFD 5/5, IMDB 10/10)
Pokus o přenesení a sloučaní blogů na platformu wordpress.com nedopadli dobře. Při přenosu vypadli obrázky, integrované iframe a dokonce některé celé příspěvky. Změny přibyli i na straně volně placené varianty wordpress.com. Je tu mnohem víc reklamy, která je nesmyslně vložena někam doprostřed příspěvku. Rozhodl jsem se proto blogy spojit zpátky na platformě blogspot. Nově tedy všechny příspěvky najdete na osobním blogu nextmeat.blogspot.com .
Nicméně pokusy o vyzkoušení dalších free platforem budou pokračovat. Sledovat budu i dál platformu wordpress.com. Pokud máte nějaký tip na volnou platformu pro blogování, budu rád za vaše tipy.
Je to předně 10 let co jsem objevil server https://www.aldebaran.cz/ . Byly to především Fyzikální čtvrtky a přednášky pana profesora Kulhánka, které mě na tento server přivedly. Kromě vlastních přednášek najdete na serveru také další zajímavé knihy a brožury. Většinu zdarma ke stažení.
Jsem rád, že kromě odborných přednášek a přednášek pro studenty, má stále někdo chuť dělat přednášky i pro laiky. Z mého pohledu je prof. Kulhánek v tomhle ohledu prostě nepřekonatelný. Děkuji za to, pane profesore.
A teď nějakou tu kritiku.
Je úsměvné, že server vypadá těch 10 let téměř pořád stejně. U vysoké školy s technickým zaměřením je to trochu ostuda. Na druhou stranu je nutné přiznat, že na funkčnosti mu to neubírá. Server už nyní navštěvuji jen zřídka. Nová videa je pro mě jednodušší sledovat na Trubko-kanálu CVUTFELu . Ale sem tam občas, jednou za rok, či dva, se sem pořád vracím.
Myslím, že by se obecně měli všechny české vysoké školy více zaměřit na nějakou tu vlastní sebeprezentaci. Většinou je to fakt hrozné. Jak po stránce designu, tak po stránce přehlednosti a dostupnosti informací.
Aktualizace: Přidán screen z 28.11.2022
Národní taškařice v podobě voleb pro rok 2022 je tu. Dostal jsem jednu obří plachtu na radnici, jednu menší plachtu na obvod a několik žlutých papírků do senátu. Ani se nedivím důchodcům, kteří k volbám nechtějí, protože je to složité. Na druhou stranu chápu, že se ušetří peníze.
Volba do senátu
Ani jeden kandidát není na mém seznamu s názvem “Toho bych chtěl”. Většina kandidátů má uvedenou stranu kterou mám v kategorii “To by volil jen psychicky nemocný člověk”. Zbývají tedy dva lístky. En ten týky vyber jedny špalíky.
Volba na obvod
To mě po..r, tady fakt není koho volit. Normální strany u nás na obvodě asi vymřely. Tedy až na Komunisty. Ty jsou pro změnu nesmrtelný. Letos je to samá ko-ko-koalice. Jediné co mě může zachránit je křížkování. Postupně jsem prošel všechno až na ty komunisty a rozdal plný počet křížků. Uff, byla to fuška.
Volba na radnici
Pouštím se do boje o radnici. Zavaluje mě plachta jak na záhon s bramborama. Po “hodině” čtení s hrůzou zjišťuji, že ta plachta je oboustranná. To bude moje smrt. Zase hromada ko-ko-koalic a podivných spolků. I když mají po městě vylepené plakáty, díky skoro stejným názvům mně to všechno splývá. Jediný co můžu o letošních kampaních říct je, že většina z nich vypadá jak z doby hlubokého socíku. Navíc dost často ty fotky vypadají, jako když to vyfotím já mobilem. Fakt mě zajímá, kde ty strany berou designéry a kolik dostanou ti fotografové. Rozdat 39 hlasů, tvl to bude fuška. Nakonec dávám asi dvacet značek osobám, které jsem aspoň někdy potkal a nezařadil je do svého seznamu “Totální kreténi”. Marně si lámu hlavu, co s tím zbytkem. Nakonec volím kriterium kandidát pod 50 a strana co není na seznamu “Nikdy nevolit”. I tak mně zbývají 4 hlasy. Tak tedy ještě jednou. Aplikuji proti své vůli kritérium pod 60. Končím, mám všechno. Musím ale přiznat lokální prohru díky nevyrovnanému boji mých představ a reality.
Boj u urny
Ještě před “volební školou” kontroluji, že mám všechno připravený a radši házím do kontejneru (na papír) to, co nechci volit (do senátu). Pak vyrážím na zteč s volební komisí. Volební místnost je u nás řádně schovaná. Jenže nejsem tady poprvý, a tak vím, kam jít. V místnosti jsou jen zástupci volební komise. Voliči nikde. Cítím se trochu osamělý a pod drobnohledem. Vždy když hledám svoje písmeno, připadám si jak prvňák. Vždycky si musím přeříkat několikrát abecedu, abych zjistil, zda spadám pod rozhraní “Ko - Kot”. Pak paní nahlas před celou místností přečtě moje příjmení a ročník narození. Všechny “kočky” 60+ si mě prohlídnou od hlavy až k patě. Snad si říkají, že na ten věk to není tak hrozný. Pak to samé ještě jednou u obálky pro senát. Hlavu zvedají už jen ty, co napoprvé neslyšely ročník narození. Ještě že v místnosti nikdo není. I tak se jdu rychle schovat za plentu. Jinak se budu červenat. Bojuji s plachtou na brambory, ale vítězství mám na dosah. Ještě zkontrolovat, že tam nehážu i občanku. Beru obálky, přistupuji k urně a šup tam s tím. Poslední dobou mám vždycky stejný pocit, jako když stojím u skartovačky. Hotovo, mám to za sebou. Ještě jednou překontroluji občanku a samozřejmě vše podle vzoru nade dveřmi B+M+K (brýle, mobil, klíče). Vše v pořádku. Na odchodu se míjím s dalším voličem ve dveřích. Je to tu prostě davovka.
Check score
Nevím proč, ale večer neustále sleduji výsledky voleb na netu. Je to jako když čekáte na výsledek zápasu, na který jste vsadili, i když vás ten zápas vlastně vůbec nezajímá. Jenže výsledků jsem se nedočkal. Až druhý den ráno vychází najevo, co mi bylo jasné už před týdnem. Malá účast, vedoucím lídrem voleb je NE a jedna z ko-ko-koalic. Ze zaškrtnutých mám pár dobrých zásahů. To je jediné, co mě může těšit. Do senátu budu muset bohužel ještě jednou. Ještě že tam už jsou jen dvě možnosti.
Tenhle seriál rozhodně podněcuje celou řadu myšlenkových pochodů. Nejdříve ty z kategorie “co kdyby”. Co se vlastně mohlo v našich životech odehrát jinak. Následně se dostanete do roviny “co nás doopravdy utváří”. A nakonec, otevírá dveře pro lákavou možnost změny. Jak moc si chce vyzkoušet život někoho jiného, třeba lepšího já. Jenže, co když to není lepší Já. Fakt mazec tenhle seriál.
ČSFD 4/5
IMDB 8/10