Zemřel Jean-Luc Godard

Další smrtelná rána provází další ráno. Není toho nějak hodně poslední dobou? 

Jean-Luc Godard byl pro mě představitelem filmového experimentu, nové vlny v kinematografii šedesátých let a charizmatická bytos opředená míty. 

Poprvé jsem na něj narazil, když mě někdo doporučil film Alphaville. Pak jsem slyšel že je to “bůh” kinematografie a že musím od něho vidět všechny filmy. Takže jsem postupně vstřebal:

• U konce s dechem (1959)
• Žít svůj život (1962)
• Bláznivý Petříček (1965)

Je asi jiná doba a experimentů jsem viděl už hodně. Právě proto asi nejsem jeho tvorbou nejak mýticky zasažen. Nezměnilo to můj pohled na vesmír, nemám touhu vypadat jako Jean-Luc a Maoista ze mě asi nakonec taky nebude. Musím ale uznat, že vzhledem k době, kdy tvořil první filmy, to mohlo být zcela zásadní. Jeho díla jsou jiná, nekonvenční, neokoukaná. Bylo a je na jeho snímcích pořád co studovat.

Pro mě: Odešel člověk který dal kinematografii svobodu vyjadřování.

Děkuji vám mistře Jean-Luc Godarde. [Wiki]

Probudil jsem se do světa bez Královny

Včera byl divný den. Ošklivé počasí a s tím i taková nepěkná nálada všude kolem. Šel jsem proto dřív spát. Když jsem se dnes ráno probudil, čekala na mě ještě jedna špatná zpráva kterou včerejší podivný den stvořil. Z tohoto světa odešla královna Alžběta II. 

Čím je pro mě Britská královna a Britská královská rodina? Především symbolem zapomenutých dob velkých králů, vznešených činů a velkých objevů. Ano, je to naivní představa, vybudovaná především díky masové filmové produkci a našich představách o rytířských ideálech, které si neseme z dětství. 

Nic to ale nemění na tom, že mě to prostě zasáhlo. Z tohoto světa odešel významný živoucí symbol mé představy světa. 

“Svět se řítí kamsi v před. Pro ty kteří se snaží držet nějakých záchytných bodů (symbolů) na cestě, je to boj na život a na smrt. A smrt, vždy vyhrává.” 

Upřímnou soustrast rodině a blízkým. 

Stop křečím - nachytal jsem se

 Křeč do nohou. Každý to asi někdy zažil. V noci vás probudí výrazná bolest v noze. Napnutý sval si musíte promasírovat, stoupnout si, nebo dokonce se trochu projít. A když bolest ustoupí, zjistíte, že nemůžete usnout. Můj obvoďák se na mě usmívá a říká: “Kupte si hořčík”. Tak jdu do lékárny a tady mají asi milion výrobků s hořčíkem. Dal jsem se do čtení zadních stran a hledal nejlepší poměr cena vs výkon. V tomto případě cena vs množství hořčíku. Źe jsem úplnej dement jsem zjistil až doma.

Koupil jsem Muscoaktiv Stop křečím 56 tablet za nějakých cca 130 kč. To znamená, že jedna tableta vyjde na cca 2,30 kč . Na zadní straně je tabulka složení kde je napsáno, že obsahuje 200mg Hořčíku a 300mg Draslíku. Až doma jsem zjistil, že to není obsah v jedné tabletě, ale v doporučené denní dávce, což jsou 4 tablety.

Ano nachytal jsem se. Považuji to za mírný podvod, neboť složení má být o tabletách a ne o dávkách. Doporučená denní dávka hořčíku je asi 300-400mg. U tohoto přípravku bych tedy musel vzít cca 6-8 tablet abych dosáhl doporučené denní dávky. Jednoduchým výpočtem se dostávám k hořké pravdě, že denní dávka mě místo 2,30 vyjde na 16 kč .I kdybych bral 4 doporučené tablety vyšla by mě dávka na 9,20 Kč.

Naletěl jsem a víte na co? Podlehl jsem nápisu Stop křečím. To je totiž to co jsem opravdu chtěl. A tady ten jednoduchý prodejní trik opravdu zabral. Nezbývá mi než výrobci (který není uveden na krabičce), dovozci i návrháři krabičky poblahopřát. Do příště se snad poučím. Tenhle výrobek si už nikdy nekoupím a pravděpodobně ani žádný jiný od dovozce Dr. Theiss cz s.r.o..

Zemřela Zagorka

Zemřela Zagorka! Jako fakt? Jo, dneska. Podlehla dlouhodobým zdravotním obtížím, tady píšou. Bylo jí 75 let. Blbost, vždyť Zagorka je nesmrtelná, ta ještě vyprodá aspoň dva stadiony tady u nás. Už to nestihne brouku. Tak to je mi to fakt Líto, je mi líto.

Na Zagorku bych v dnešní době asi nešel. Maximálně bych použil oblíbenou hlášku “Nedělej Zagorku”. Nic to ale nemění na tom, že díky svému hlasu, který zněl jistou dobu ze všech rádií, spoluvytvářela můj dospívající svět. V mé mysli zůstane jako “Paní” zpěvačka mého mládí. 

Upřímnou soustrast rodině a blízkým. 

Vědecké “chorizo”

Internetem hýbe kauza kolem fotografie francouzského vědce Étienna Kleina a jeho fotografie salámu vydávaného za slunce.

Můžete se připojit buď do houfu rozzuřených zastánců kvalitní vědecké dokumentace, nebo do houfu naštvaných a podvedených amatérských příznivců astronomie, nebo do houfu zapřísáhlých pravdomluvců, kteří si prof. Klena ihned odstranili ze svých profilů, nebo mezi hromady dalších více či méně nepříčetných obhájců pravdy. 

Osobně se řadím mezi ten zbytek světa, který je sice pobaven, ale zároveň vnímá rozměr dopadu hoaxu a je z toho trochu na rozpacích. Přeci jen si mohl nechat tenhle vtípek třeba na Apríla. 

Můj postoj? Vtípky vědců, politiků i známých osobností tu byli, jsou a budou. Osobně nemám problém se přesto přenést. Moji důvěru ve vědu to rozhodně neovlivní. 

Ovlivní to obecné vnímání práce vědců? Asi těžko. Přiznejme si pravdu. Průměrná populace evropanů nezná ani základy dnešní vědy. Stále ještě žijeme v době kdy je většina lidí přesvědčena, že Země obíhá kolem Slunce. O "Barycentru" nikdy neslyšeli. A to už vůbec nemluvím o tom, že tu máme víc jak 100 let (1915) Obecnou teorii relativity, kde Země neobíhá Slunce, ale valí se po deformovaném časoprostoru (zjednodušeně řečeno). A kolik procent populace evropanů tohle ví? 

Bude to vést k většímu ověřování zdrojů? Možná ano, nějakou dobu to určitě někdo zkoušet bude. Pak ale zjistí, že je to náročné na čas, takže to stejně nakonec dělat nebude. Ve výsledku to nic nezmění.

Pozitivní dopad? Já jsem díky tomu objevil vědce Étienna Kleina .

Photo de Proxima du Centaure, l’étoile la plus proche du Soleil, située à 4,2 année-lumière de nous.
Elle a été prise par le JWST.
Ce niveau de détails… Un nouveau monde se dévoile jour après jour. pic.twitter.com/88UBbHDQ7Z

— Etienne KLEIN (@EtienneKlein) July 31, 2022

Film Seveřan (The Northman)

Skoro severský Hamlet s jednoduchou konstrukcí, čtyřmi úchvatnými záběry panenské přírody Islandu, mystickou kouřovou clonou, tunou cákající krve a drsnou brutalitou spojenou s drsným životem severského lidu. Film, který spíš připomíná dílo do filmového klubu než zábavu pro multiplex.

Nevím zda to vůbec někomu doporučit. Možná počkejte až to někde budou dávat v letňáku za symbolické vstupné nebo zadarmo. Případně ten filmáč. Tam to pravděpodobně ocení filmoví fajnšmekři. 

V seznamu mám ještě dva filmy od režiséra Roberta Eggerse. Tohle mě ale moc neoslovilo. Omlouvám se, ale 3 hvězdy z 5 na ČSFD jsou asi maximum co tomu chci dát. 

Seriál - Dámský gambit (The Queen's Gambit)

Fiktivní příběh mladé dívky ze sirotčince, která je jedinečným šachovým talentem. 

Už nějakou dobu se na tenhle seriál chystám. Trochu mě odrazovali hned dvě věci: 

1. Příběhy silných žen se nám tu trochu přemnožili. Ne že by to bylo špatně. Ne že by to bylo neuvěřitelné. Jen se trochu bojím, že film který nemá v hlavní roli ženu, je prostě předem odsouzen k nezdaru. 
2. Celý příběh je fikce tak nějak vpasovaná do reality. Až příliš reálné zasazení mi vždy trochu smrdí. 

Na seriál přišla řada tedy tento parný víkend. Nakonec se nic z výše uvedených neduhů nezdálo důležité. Seriál šlape dobře, skvělý výkon hlavní představitelky i uvěřitelné výkony ostatních herců. Možná někoho trochu zklame závěr, ale já jsem byl vlastně rád za konec, který jsem očekával. Seriál nepřekvapí, neoslní, ale ani nezapadne. Byl pro mě dobrou zábavou. Možná někoho i nakopne a inspiruje. 

Seriálu dávám 4 z 5 na ČSFD.