Mám rád snímky sci-fi pro jejich vize budoucnosti. Pro jejich možný pohled na to, jaká tato budoucnost může být, ať už jde o budoucnost pro lidskou rasu dobrou nebo zlou. Důležité je aby tato vize umožnila lidem snít.
U snímku Půlnoční nebe (The Midnight Sky) jsem bohužel nenašel nic o čem bych mohl snít. Nic co by mě inspirovalo. Nic co by mě nutilo se zamýšlet. Možná jsem tupec, ale v tomto případě mně prostě hlavní myšlenka nějak minula. Aktuálně musím hodnotit jen známkou 3/5 na ČSFD. Kromě dobrého hereckého výkonu George Clooneyho a vizuálně působivých scén z vesmíru, není kam šáhnout pro pozitivní slova. Myslím, že filmu Solaris, který to tak silně zpočátku připomíná, to nesahá ani po kotníky.
Žádné komentáře:
Okomentovat