Marťan v režii Ridley Scotta je prostě příběhem o lidské víře, touze, odhodlání. Asi nejdůležitější sdělení je slyšet, pro nás tupější, až na konci. Můžete se s tím smířit a nebo něco udělat.
Když nad tím přemýšlím, ten astronaut byl vlastně superhrdina. Žádné deprese, jen malé pochyby. Všechno dělá správně a povede se mu to téměř na poprvé. Že i ve vesmíru je nejdůležitější lepící páska je každému jasné. Nedostatek jídla, to se vydrží. Sám se operuje, sám se vyzná ve všem co má po ruce. Když se zmýlí, tak je to jen drobná chyba. Jediné kde potřebuje pomoci, je programování velkých strojů. Neskutečný příběh. A že to je i pohádka se pozná podle následujících reálií:
- Čína ráda vypomůže.
- Agentuře NASA to nevadí i přesto, že se jedná o tajný program.
- K vodě dopomáhá víra v boha.
- Peníze se nějak seženou.
- Záchrana člověka je na prvním místě
- Jediný padouch je šéf NASA.
Přiznejme si ale barvu. Bavil jsem se. Držel jsem všem palce až jsem v nich měl mravence. Skoro chci letět na Mars hned teď.
Nemohu se ale zbavit té pozitivní pachuti tlačené za každou cenu. A víte co by s námi udělal opravdu dobře natočený propagandistický film?! Na ČSFD ohodnoceno 4/5 .
Původně zveřejněno pod blogem FeelDeadMeat.
